Okrašlovací  spolek  Tvrdonice

Členové Okrašlovacího spolku Tvrdonice připravili výstavu historických fotografií, jejichž prostřednictvím se pokouší přiblížit návštěvníkům proměnu obce. Výstava byla nazvaná OBRAZ OBCE TVRDONICE V ČASE a vznikla především díky několika místních občanů, kteří ochotně půjčili své fotografie. Shromážděné snímky byly digitalizovány a v mnoha případech musely být  retušovány kvůli nečistotám a jiným mechanickým nedostatkům. Návštěvník se může zvláště těšit na dvě unikátní fotografie z díla významného národopisce J. Klvaně, které byly poskytnuty Slováckým muzeem Uherské Hradiště. Kromě toho bude mít každý příchozí možnost názorně sledovat proměnu obce díky fotografiím, které zachycují vybraná místa v minulosti a v současnosti. Vystavované fotografie pokrývají široké časové období od konce 19. století až po současnost. Z vybraných historických fotografií připravili členové spolku pro zájemce týdenní stolní kalendář na rok 2016, který lze zakoupit za 100 Kč do vyprodání zásob buď přímo na výstavě, nebo prostřednictvím e-mailu okrspoltvrdonice@email.cz. Zvláštní poděkování patří Jihomoravské komunitní nadaci, která z velké části pokryla náklady spojené s realizací výstavy.
Výstava se koná ve Tvrdonicích v prostorách staré školy na náměstí. Poprvé bude expozice představena veřejnosti 5.12 na Mikulášský jarmark, dále pak každou neděli (tj. 13.12, 20.12 a 27.12), a to vždy od 14:00 do 17:00. Všichni zájemci a příznivci historie jsou srdečně zváni.

Foto zde: http://okrspoltvrdonice.rajce.idnes.cz/Obraz_obce_Tvrdonice_v_case/

Přednáška Dr.Leoše Dskočila na téma:

HISTORIE HABÁNŮ VE TVRDONICÍCH

Novokřtěnci neboli nesprávně zvaní habáni přišli na území Moravy poprvé v roce 1526. Ve Tvrdonicích se usazují v roce 1564, kde zakládají poměrně velkou komunitu, která správou podléhala Novým Mlýnům. Kde přesně se sídlo tvrdonické komunity nacházelo není známo. Traduje se, že oním místem by mohlo být okolí dnešní Hnátkových hospody, nebo v ulici Rybáře (domy č. 24-30). Habánské kroniky, ve kterých jsou Tvrdonice uváděny jako Durdanitz, jsou poměrně skoupé na informace. Přesto se v nich lze dočíst, že v roce 1576 novokřtěnský dvůr vyhořel, nebo že téhož roku byli břeclavským majitelem panství odebráni čtyři koně pro válečné účely. Komunita patřila k těm početnějším (okolo 300 lidí), která měla zřízenou školku a školu. Pravdědpodobně jejich hlavní činností bylo zemědělství a nikoliv hrnčířství. To dokládají i doložená povolání: tkalci, krejčí, tesaří, kováři, švadleny, přadleny, kopáči, formani, kravaři, sklepníci atd. Velkou ránou pro komunitu byl vpád Tatarů 28. června 1605, kteří vypálili toho dne Tvrdonice, 16 lidí povraždili a 112 odvedli do zajejí. Mezi zajatými byla i žena a dítě místního mlynáře Salomona Börgera (či Pergera), který se je vydal hledat. Vykonal celkem tři cesty, které ho zavedli až do Turecka. Podařilo se mu zachránit řadu souvěrců, ale svou ženu a dítě nedohledal. Proto se v roce 1610 vydal na čtvrtou a poslední cestu. Svého cíle nedosáhl, neboť byl pravděpodobně zavražděn propuštěným Turkem, který ho doprovázel. Po roce 1605 nejsou žádné přímé informace o tvrdonické komunitě. Lze pouze předpokládat, že její činnost byla značně narušena a svého původního rozsahu již nedosáhla. Nicméně, v roce 1622 při posledním vypovězení z Moravy jsou uváděny na břeclavském panství pouze společenství v Podivíně a ve Staré Břeclavi. Vypovězení habáni převážně odcházeli do Uher (na Slovesnko), někteří zůstali a konvertovali ke katolictví.
Po habánech zůstalo v obci dodnes několik pověstí. Jedna z nich říká, že sklepy v ulici Rybáře (tzv. habánské sklepy) byly tak dlouhé, že se jimi bylo možné dostat k Týnci ke kapličce a na Účka ke Kosticím. Říkalo se taky, že habáni měli střechy svých domů nehořlavé, neboť prý došky namáčeli do zvláštní hlíny. Kolem roku 1910 se uvádělo, že některé rodiny jsou potomky těchto náboženských příslušníků.